Často kladené dotazy

Rám je složen ze dvou sloupů opatřených na horní straně krytkami a na dolní straně patkami. Tyto sloupy mohou být u některého regálového systému spojeny příslušným počtem traverz a diagonál do příhradového celku, který vymezuje příslušnou hloubku regálu.

Zjednodušeně lze tedy říct, že rám regálu tvoří celou bočnici držící police na jedné straně. Samostatně stojící regál tak obsahuje dva kusy rámů (na každé straně jeden).

Někteří zákazníci mylně zaměňují rámy za sloupy regálu a myslí si, že rámů by měl být dvojnásobek (dle počtu jednotlivých sloupů).

Rámy policových regálů umožňují oboustranné zavěšení polic a v tomto smyslu byly rámy regálu i navrženy. To má tu výhodu, že při sestavě průběžného regálu skládajícího se z několika regálových sloupců není nutné každý sloupec vytvářet jako samostatně stojící, ale sloupce jsou plynule navazovány za sebou.

Tzn., že v případě delší (průběžné) sestavy regálu je první sloupec základní s rámy na obou stranách, ale další přístavné sloupce obsahují již jen po jednom rámu. Volnou stranou se přístavný sloupec uchytí do rámu předcházejícího sloupce a pro police tohoto sloupce se tak použije už jen koncový rám.

Nemusí. Spodní police může být umístěna i ve výšce nad zemí tak, že pod ní vznikne volný prostor pro ukládání zboží přímo na podlaze. Dle výšky usazení první police je vhodné zajistit v různém rozsahu provázání sloupů regálu (jak v rámci rámu, tak i podélně v zadní části).

Tímto způsobem lze snadno dosáhnout volného prostoru pod policovými regály, kde lze podle výšky první police a hloubky regálu ukládat např. velmi těžké zboží, různé přístroje, bedny, nebo i palety se zbožím.

Často se také toto odsazení první police využívá pro osazení polic na dveřmi nebo nad průchody, kdy je potřeba vyplnit policovým regálem celou stěnu se zachováním průchozího místa.

Pro zjednodušení popisu a zpřehlednění nabídky se u regálů používají „modulové rozměry“. Při určení celkové délky regálu je tedy potřeba brát v úvahu jednak modulovou délku samotných polic, ale započítat i šířku rámu a spoje ( tj. rozměr, o který délka naroste ve vnitřních rámech).

Pro regály VARIMO platí jednoduché pravidlo, dle kterého lze délku regálu spočítat. K modulovému rozměru police přičteme 6 mm, vynásobíme počtem polic v regálu a přičteme 36 mm na konečné rámy.

Příklad: Máme regál o dvou polích 1000 mm a třech polích 850 mm. Počítáme takto: (2 × 1006) + (3 × 856) + 36 = 4616. Skutečná celková délka regálu je 4616 mm.

Skutečná hloubka policového regálu VARIMO je o 15 mm větší než modulová hloubka polic. Tzn., že regál, u kterého je uvedená hloubka 600 mm, má ve skutečnosti hloubku 615 mm.

Při určení celkové délky regálu je potřeba brát v úvahu modulovou délku polic, šířku rámu a spoj ( tj. rozměr, o který délka naroste ve vnitřních rámech).

Pro regály SUPER platí jednoduché pravidlo, dle kterého lze délku regálu spočítat. K modulovému rozměru police přičteme 6 mm, vynásobíme počtem polic v regálu a přičteme 68 mm na konečné rámy.

Příklad: Máme regál o dvou polích 1200 mm a třech polích 900 mm. Počítáme takto: (2 × 1206) + (3 × 906) + 68 = 5198. Skutečná celková délka regálu je 5198 mm.

Skutečná hloubka policového regálu SUPER je o 10 mm větší než modulová hloubka polic. Tzn., že regál, u kterého je uvedená hloubka 600 mm, má ve skutečnosti 610 mm.

Při určení celkové délky regálu je potřeba brát v úvahu modulovou délku polic, šířku rámu a spoj ( tj. rozměr, o který délka naroste ve vnitřních rámech).

Pro regály UNIRACK platí jednoduché pravidlo, dle kterého lze délku regálu spočítat. K modulovému rozměru police přičteme 18 mm, vynásobíme počtem polic v regálu a přičteme 65 mm na konečné rámy.

Příklad: Máme regál o dvou polích 1200 mm a třech polích 900 mm. Počítáme takto: (2 × 1218) + (3 × 918) + 65 = 5255. Skutečná celková délka regálu je 5255 mm.

Skutečná hloubka policového regálu UNIRACK je o 25 mm větší než modulová hloubka polic. Tzn., že regál, u kterého je uvedená hloubka 600 mm, má ve skutečnosti 625 mm.

Regály SUPER i UNIRACK využívají stejný typ polic. Rozdíl spočívá ve tvaru a provedení rámu.
Systém SUPER má sloup ve tvaru „T“, který má z čelního pohledu viditelnou perforaci, což jsou prolisované háčky, sloužící k zavěšení nosníků polic. Sloupy jsou k sobě uchyceny pomocí narážených traverz a diagonál plochého průřezu.

Systém UNIRACK má sloup z dutého profilu, jehož čelní strana je hladká, háčky pro zavěšení nosníků polic jsou skryté na zadní straně sloupu. Sloupy jsou k sobě uchyceny pomocí šroubovaných traverz a diagonál kruhového průřezu.

Oba regálové systémy představují celokovový pozinkovaný systém z profilovaných komponent s přestavitelnými policemi.
Každý regálový systém má jiný tvar sloupu v řezu, ale hlavní rozdíl spočívá v uchycení a tvaru polic.

Regály SUPER a UNIRACK mají podélné nosníky, které se zasazují do háčků v rámu a mezi tyto nosníky se vkládají policové panely.

Regály VARIMO se sestavují tak, že mezi sloupy se do připravených otvorů vkládá traverza, čímž vnikne rám a poté se do těchto traverz zacvaknou podélné policové panely.

Posledním hlavním rozdílem je, že regály SUPER a UNIRACK jsou podélně ztužené principem zavěšení policových nosníků a regály VARIMO musí k podélnému ztužení použít zavětrovací kříže.

Požadavek na kotvení policových regálů vychází z poměru výšky a hloubky daného regálu.
Pokud poměr výšky k hloubce regálu je menší než 5, není nutné regál kotvit. V opačném případě se musí ukotvit, to se provádí přivrtáním a přišroubováním regálu ke stěně. Jestliže není možné kotvit do stěny, ukotví se regál pomocí patek do podlahy.

Příklad: Máme regál vysoký 2000 mm o hloubce 600 mm – z toho vyplývá 2000 : 600 = 3,33 < 5 – tento regál není nutné kotvit. Regál vysoký 2500 mm o hloubce 400 mm – z toho vyplývá 2500 : 400 = 6,25 > 5 – tento regál je nutné kotvit.

Nejsou, police regálového systému VARIMO jsou sestaveny z jednotlivých panelů o různé šířce, jejichž kombinace dá dohromady požadovanou hloubku police.

Tzn., že policové panely mají délku shodnou s konkrétní délkou police, ale hloubka je tvořena kombinací jednotlivých panelů nejčastěji o šířce 100 a 200 mm. To má za následek, že police není v celé své hloubce hladká, ale jsou na ní dle počtu použitých panelů podélné spoje. To není nikterak na závadu, naopak se tímto způsobem dosahuje vyšší nosnosti polic – spoj se v podstatě chová jako vyztužení (žebro zespodu police).

Příklad: Pro polici o běžném zatížení a hloubce 400 mm použijeme 2 panely o šířce 200 mm. Pro polici o běžném zatížení a hloubce 500 mm použijeme 2 panely o šířce 200 mm a jeden panel o šířce 100 mm. Pro polici na těžké zatížení a hloubce 600 mm použijeme 6 panelů o šířce 100 mm.